Cedulka Pohoda "Štěstí je milovat, tvořit, pečovat o někoho. Štěstí je asi v tom, když člověk může rozdávat sám sebe a přispět alespoň nepatrně k zlepšení světa." 
Jaromíra Kolářová

Pohoda slide 8

Mezinárodní konference k výročí DPS Gorzyce

 

Dne 15.5.2014 proběhla v DPS Gorzyce mezinárodní konference za účasti projektových partnerů a pozvaných hostů u příležitosti projektu: POLSKO-ČESKÉ SETKÁVÁNÍ - SOUSEDA BLIŽŠÍ POZNÁVÁNÍ. Odborné příspěvky přednášejících byly na téma porovnání sociálních služeb v partnerských zemích. Pro ukázku je jeden z nich zde zveřejněn.

logo

 

 

Konferenční příspěvek - Financování sociálních služeb - zde k nahlédnutí

 

V úvodu prezentace je charakterizován systém sociálních služeb a péče o seniory v České republice v návaznosti na zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, včetně způsobů financování. Následuje stručná determinace poskytovatelů sociálních služeb a jejich úkolů včetně vymezení jejich cílové skupiny a národních priorit rozvoje sociálních služeb. Pozornost je věnována sociálním službám v demografickém i ekonomickém kontextu. Je zde pojednáno o rozporu mezi potřebnosti sociálních služeb a ekonomickými možnostmi společnosti. Cílem prezentace je popsat systém sociálních služeb ve všech aspektech – formy sociálních služeb a jejich financování, legislativní úprava.

 

Obsah prezentace:

  1. Základní údaje o ČR
  2. Základní demografické údaje ČR
  3. Determinace sociální služby v ČR
  4. Poskytovatelé sociálních služeb
  5. Národní priority rozvoje sociálních služeb
  6. Formy sociálních služeb
  7. Financování sociálních služeb
  8. Závěr

 

 

Systém péče o seniory v návaznosti na legislativu v ČR včetně způsobů financování

Dnes budeme hovořit o jedné z nejpočetnějších skupin příjemců sociálních služeb, a to o seniorech. Ale nejdříve mi dovolte, abych Vás seznámila se

 

  1. Základními údaji o ČR

Česká republika leží ve střední Evropě a hraničí se 4 státy – Německem, Polskem Slovenskem a Rakouskem. Rozloha je 78 867 km2. 1.ledna 1993 se v souvislosti se zánikem Československa stala subjektem mezinárodního práva a od téhož data je účinná ústava, podle které je Česká republika parlamentní, demokratický právní stát s liberálním státním režimem a politickým systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí. Hlavou státu je prezident republiky, vrcholným a jediným zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament České republiky. Počet obyvatel České republiky byl dle ČSÚ k 31. prosinci 2013 - 10 512 419 obyvatel.

 

  1. Základní demografické údaje – demografický vývoj v České republice

Podle demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem dochází ke stárnutí populace, což je nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky.

Z demografických prognóz vyplývá, že

  • počet osob nad 65 let v roce 2012 byl 1,7 milionu a v roce 2050 stoupne jejich počet nad 3 miliony,
  • počet osob nad 75 let v roce 2012 byl 0,7 milionu a v roce 2050 stoupne jejich počet nad 1,6 milionu,
  • počet osob nad 85 let v roce 2012 byl 0,2 milionu a v roce 2050 stoupne jejich počet nad 0,5 milionu.

Obyvatelstvo ČR výrazně stárne. Dá se očekávat, že 1/3 osob bude do roku 2050 starší 65 let a početně se vyrovná velikost kategorie osob v ekonomicky aktivním a neaktivním věku. Spolu s problémy, které přináší nová demografická situace do ekonomické sféry, vyvstává také otázka, jak se o staré občany co nejlépe postarat i v oblasti sociální a zdravotní, jak zajistit co nejdéle jejich soběstačnost a jaké místo a roli jim v současné společnosti vymezit.

Již nyní se řeší potřeby sociálně znevýhodněných lidí, neboť nečinnost v tomto ohledu by mohla vést k sociálnímu napětí až destabilizaci společenského systému. Abychom předešli potenciálním problémům, veřejná správa prostřednictvím krajů a obcí má mimo jiné za úkol pravidelně zkoumat a vyhodnocovat potřebu veřejných služeb, jejichž součástí jsou i sociální služby, neboť měřítkem úrovně vyspělého státu je péče o občany při dlouhodobé nemoci a především pak ve stáří.

 

  1. Determinace sociální služby v ČR

Sociální službou se dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, rozumí činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Zároveň s tímto zákonem vstoupila v platnost i prováděcí vyhláška č. 505/2006 Sb. a byly zavedeny standardy kvality sociálních služeb. Tyto tři dokumenty vytvářejí prostor pro větší respektování lidských práv, zvláště pak práv seniorů jako významné skupiny uživatelů sociálních služeb. Sociální služby mohou být v ČR poskytované jen na základě rozhodnutí o registraci služby.

Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv a zájmů atd.

 

Cílem služeb je mimo jiné

  • podpora rozvoje nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu
  • rozvoj schopnosti uživatelů služeb a umožnění jim, pokud toho jsou schopni, vést samostatný život
  • snížení sociálního a zdravotního rizika souvisejícího se způsobem života uživatelů.

 

  1. Poskytovatelé sociálních služeb

Poskytovateli sociálních služeb v České republice jsou:

Obce a kraje, které dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb, zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení; kromě toho sami zřizují organizace poskytující sociální služby. V tomto případě se jedná o jejich příspěvkové organizace.

Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby, které nabízejí široké spektrum služeb, jsou rovněž významnými poskytovateli sociálních služeb. Patří zde různé církve, charity, obecně prospěšné společnosti, ústavy apod.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje 5 specializovaných ústavů sociální péče.

 

  1. Národní priority rozvoje sociálních služeb

V ČR je vytvořen Národní plán rozvoje sociálních služeb pro období 2011 – 2016, což je strategický dokument, který vymezuje hlavní východiska a cíle v oblasti sociálních služeb na celostátní úrovni.

V rámci sociální péče jsou stanoveny následující priority:

 

  1. zachování života v přirozeném prostředí v maximální možné míře podpora rozšiřování sítě a kapacit terénních a ambulantních forem služeb sociální péče
  2. zajištění odpovídajících služeb pobytového charakteru v závislosti na situaci konkrétního člověka
  3. humanizace pobytových zařízení sociálních služeb
  4. dosažení větších návazností mezi systémem sociálních služeb a zdravotnictvím především v oblasti dlouhodobé sociálně zdravotní péče. Jak se realizuje dosažení priorit? Tím, že se bude dlouhodobě:
  1. podporovat dostatečné poskytování služeb sociální péče terénní a ambulantní formou podle zjištěných potřeb uživatelů a jejich propojení s odpovídajícími formami zdravotní péče
  2. podporovat sdílenou péči vytvořením dostatečné nabídky odlehčovacích služeb a dalších služeb umožňujících poskytnutí podpory a péče uživateli a zároveň odpočinek běžně pečujícímu člověku
  3. na základě zjištěných potřeb podporovat zajištění dostatečné nabídky služby domovy se zvláštním režimem
  4. usilovat o dostatečnou komunikaci a spolupráci mezi resorty zdravotnictví a resorty práce a sociálních věcí
  5. zpracovat legislativní zakotvení dlouhodobé sociálně zdravotní péče v ČR

 

  1. Formy sociálních služeb

V České republice jsou sociální služby poskytovány v těchto formách:

  1. pobytové
  2. ambulantní
  3. terénní

 

Pobytové sociální služby

Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení (domovy seniorů).

 

Ambulantní sociální služby

Uživatel dochází do zařízení poskytujícího sociální služby (domovinka).

 

Terénní sociální služby

Sociální služba je uživateli poskytována v jeho přirozeném prostředí (bytě). Příkladem je pečovatelská služba.

 

Jednotlivec má právo na výběr formy sociální služby. Občané České republiky upřednostňují pobytové sociální služby před ostatními formami. Z tohoto důvodu ministerstvo práce a sociálních věcí v příkazu ministra č.13/2011 zdůrazňuje, že bude podporovat terénní nebo ambulantní formy sociální služby před službou pobytovou.

 

 

  1. Financování sociálních služeb

Financování sociálních služeb v ČR je vícezdrojové. Řadíme k němu:

Příspěvek na péči

Příspěvek na péči je dávka poskytovaná ze státního rozpočtu občanům závislým na pomoci jiné fyzické osoby k zajištění potřebné pomoci. Příspěvkem na péči jsou částečně financovány služby poskytované uživatelům, proto je nezbytné jej využívat efektivně. Příspěvek na péči mohou nárokovat jen ty služby, které jsou zákonem definovány jako služby za částečnou či plnou úhradu. Maximální cena za jednotku (hodina či úkon) je regulována prováděcí vyhláškou č. 505/2006 Sb., v aktuálním znění, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Tato maximální cena za jednotku vykonané práce se pohybuje na mnohem nižší úrovni, než je skutečná celková cena práce. Na pokrytí nákladů na zajištění služby je tedy nutné využívat i další finanční zdroje (viz níže).

 

Dotace ze státního rozpočtu pro poskytovatele sociálních služeb

 

Největší objem finančních prostředků na provoz sociálních služeb plyne poskytovatelům ze státního rozpočtu, a to na základě nyní každoročně vyhlašovaného dotačního řízení MPSV ČR. Poskytovatelé sociálních služeb mají možnost požádat o prostředky na financování svých služeb ze státního rozpočtu v následujících programech:

 

Program podpory A: podpora sociálních služeb, které mají místní či regionální charakter, poskytovaných uživatelům služeb v souladu s místními či regionálními potřebami (podpora podle § 101zákona o sociálních službách).

Program podpory B: podpora sociálních služeb, které mají celostátní či nadregionální charakter.

 

Finanční prostředky z ESF

 

Další zdroje financování sociálních služeb v letech 2010 – 2014 představují finanční prostředky Evropského sociálního fondu. Prostředky lze čerpat především z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost, popř. z Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost.

 

 

 

Úhrady od uživatelů služeb

 

Podle zákona o sociálních službách jsou sociální služby poskytovány bez úhrady, za částečnou nebo za plnou úhradu nákladů. Úhradami od uživatelů jsou myšleny úhrady za stravu a ubytování spojené s poskytováním sociální služby. Maximální výše uvedených úhrad je stanovena prováděcí vyhláškou č. 505/2006 Sb., v aktuálním znění, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Jelikož záměrem zákonodárce je tímto postupem chránit uživatele služeb před stanovením nepřiměřených cen úhrad, je zřejmé, že maximální ceny nejsou ve výši reálné hodnoty.

V úhradách uživatelů nelze předpokládat nárůst podílu na financování celkových nákladů, jelikož tyto porostou v souvislosti s růstem celkových nákladů na poskytování služby v důsledku inflace, nárůstu cen energií, růstu mezd pracovníků apod.

 

Úhrady od zdravotních pojišťoven

 

U pobytových sociálních služeb (týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem) mají poskytovatelé, dle zákona o sociálních službách, povinnost zajistit zdravotní péči, která je poskytována dle § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění. Rozsah ošetřovatelské a rehabilitační péče poskytované pojištěncům jednotlivých pojišťoven v sociálních zařízeních a hrazené z veřejného zdravotního pojištění stanoví zákon o zdravotním pojištění a vyhláška MZ č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, v platném znění. Příjmy od zdravotních pojišťoven činí v současnou chvíli, dle informativního podkladu MPSV ČR – Sociální služby a příspěvek na péči v České republice, 4 % příjmů služeb sociální péče a 3 % u sociálních služeb jako celku.

 

Dotace z rozpočtu kraje a obcí

 

Na financování sociálních služeb se nemalou měrou podílí rozpočty samospráv (krajů a obcí). Přispívají nejen jako zřizovatelé na provoz příspěvkových organizací, ale rovněž podporují poskytování sociálních služeb nestátními neziskovými organizacemi.

Moravskoslezský kraj každoročně vyhlašuje grantové řízení na podporu poskytovatelů sociálních služeb a poskytuje účelové dotace ze svého rozpočtu. Tyto dotační prostředky nejsou určeny na financování běžných provozních nákladů, ale na rozvoj sociálních služeb v kraji.

Dotační program je zpravidla vyhlašován pro zvýšení kvality poskytovaných sociálních služeb.

 

Další finanční zdroje

Plynou z dotací jiných rezortů státní správy, z příspěvků individuálních dárců, nadací, z veřejných sbírek, z vlastní činnosti apod.

 

  1. Závěr

Informace, které jsem Vám nyní podala jsou aktuální v tomto čase, je zřejmé, že systém sociálních služeb se neustále vyvíjí a řeší se i problematika jejich financování. V rámci financování sociálních služeb se jedná o změně, která bude spočívat v přechodu financování na kraje snad od roku 2015. Příště vás mohu tedy seznámit s tím, jak v ČR proběhl přechod financování na kraje. Zda tato změna byla pro poskytovatele výhodná či nevýhodná.

Děkuji za pozornost.

Markéta Měřvová

 

Novinky z domova

Projekty 2018
  ZdrojNázevÚčel použitíVýše dotace    Město Orlová  Zajištění provozu domova Náklady na teplo 200.000,-Kč  ... Více ...
čtvrtek 5. duben 2018 4:34
Aktuality 2018
Datum zveřejněníNázev      02.05.2018  Hlasování v Tesco Havířov - projekt Léčivé tlapky 02.05.2018  Plníme... Více ...
čtvrtek 5. duben 2018 5:56
Hlasování v Tesco Havířov - projekt Léčivé tlapky
Od 7. května do 4. června bude v Tescu Havířov probíhat hlasování pro tři projekty. Jeden z nich je "náš", a jde nám o znovuzavedení... Více ...
středa 2. květen 2018 11:30